Zděšení naštěstí netrvalo dlouho. Po prvním ochutnání tvrdily, že je vlastně červená řepa skvělá a že jim řepová pomazánka s tuňákem strašně moc chutná. :-)
Jeden chlapeček na začátku tvrdil, že nejí absolutně žádnou zeleninu. O to větší radost jsem měla, když se mu na konci dělaly boule za ušima, když ochutnával i svačinky od svých spolužáků.
A co bylo hlavním důvodem, proč změnily děti názor? Jídlo si připravovaly úplně samy! Nedostaly ho hotové až pod nos, ale samy zažily celý proces. Krájení, míchání, dochucování, ochutnávání, jedení, mytí nádobí, úklid a pak hrdě svá díla nabízely kamarádům z ostatních tříd.
Pouštějte děti více do kuchyně, ať se podílejí na tvorbě jídla. Za trochu nepořádku a nervů, aby se nepořezaly to opravdu stojí! Mají radost, že to zvládly samy a o to s větší chutí snědí i to, nad čím by normálně "ohrnovaly nos". Zjištění, že se jídlo neuvaří samo a že se musí i uklízet, není od věci. :-) Neztrácejte hlavu, pokud to nevyjde napoprvé (děti Vám nabízené jídlo nebudou chtít ani ochutnat), zkoušejte to stále dokola. Nenuťte, ale nabízejte. Věřte, že se to jednoho dne zlomí. :-)
Probírali jsme i obsah cukru ve sladkých nápojích a sladkostech a bavili jsme si i o důležitosti pitného režimu.
Celé dopoledne probíhalo v příjemné atmosféře i díky paním učitelkám.
